Vyrazit na Kypr  v listopadu není úplně špatný nápad. V době, kdy u nás už to vypadá na brzký příchod zimy, plískanice, zima a nevlídno je na Kypru pěkné letní počasí, koupačka ve vyhřátém moři není problém. Nás však lákaly i možnosti podívat se po Kypru na některá zajímavá geologická a mineralogická naleziště.

V loňském roce (také na podzim) jsme navštívili  svého času pravděpodobně jeden z největších dolů na azbest na světě. Důl již není v provozu  je rekultivován a v bývalém areálu těžby je arboretum a geologické muzeum včetně malé expozice minerálů. V pohoří Trodos, které dosahuje výšky téměř 2.000 m.n.m. (mimochodem v zimě se zde i lyžuje, pokud tedy napadne sníhJ) neleží jen zmiňovaný důl na azbest, vyrazili jsme na trek, který nás zavedl k již také uzavřenému dolu na chrom, na výsypkách před dolem jsme však nic příliš zajímavého nenalezli.

Letos jsme měli v úmyslu prozkoumat střední část ostrova nedaleko hlavního města Nikósie. V tomto regionu je v provozu řada lomů, kde se těží vápence, Kypr je významným vývozcem cementu.Loni při návratu z výletu na významnou památku klášter Stavrovouni jsme navštívili opatrně jeden větší lom, indicie  byly velmi příznivé a tak letos vybaveni již kladívky jdeme na to znovu. Na kontaktu vápenců s okolními horninami se vyskytovaly drobné krystaly sulfidů pyritu či chalkopyritu, to nás zaujalo. Brzo jsme však své plány přehodnotili, protože nás sice slušně, ale nekompromisně z lomu vykázali.

Kde vůbec přišel ostrov Kypr ke svému jménu. Nejstarší osídlení ostrova se datuje zhruba do období 8.000 př.n.l. Zhruba před 3.500 lety  př. n.l.  zde již lidé znali měď a pávě latinsky název pro měď Cuprum dal ostrovu název, Římané ostrov ovládli zhruba 58 let př. n.l a těžbu mědí zde znovu velmi intenzivně obnovili. V dnešní době se měď těží již v pouze jediném dole.

V blízkosti vesnic Sia (Sha) a Mathiatis leží dva bývalé povrchové doly na měď. Obě naleziště jsou nápadná červenými sirnými jezírky na dně. Vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena pravděpodobně teprve v nedávné době, bude koncentrace kyseliny sírové v jezírkách dosti „kousavá“. Cedule v blízkosti lomů varují před koupelí, ale ne zas tak důrazně, tak nevím, raději jsem to nezkoušel. Výkvěty síry jsou patrné všude kolem nás vznikají větráním sulfidů pyritu, který také sbíráme a snad i chalkopyritu. Oba minerály byly předmětem těžby , pyrit pravděpodobně obsahuje také něco mědi. V oxidační zóně sulfidů je možno sbírat množství sádrovce. Zajímavá pestrá byla i geologická stavba v blízkosti dolu. Původně jsme se vydali k lomu na vápenec, který byl k dohledání na google mapách. Šéf lomu po chvilce dohadování naší „perfektní“ angličtinou pochopil co asi chceme a věděl si rady. Zavolal do Larnaky, kde žije geolog, který zhruba před 50ti lety studoval geologii v tehdy Československu. Češtinu převážně zapomněl, ale s trochou angličtiny jsme dostali další informace, kde hledat. Vyrážíme jen několik stovek metrů od vápencového lomu (kde žádné zajímavé minerály nebyly) k vulkanickému tělesu. Hornina je velmi podobná melafyru, obsahuje množství dutinek vyplněných převážně chalcedonem. Vyloučit nelze i občasné acháty. Nasbíral jsem pod olivami v hájku několik pecek, které časem rozříznu a uvidíme. V dutinách jsou také karbonáty.Pokračujeme dál jen dalších několik stovek metrů a jsme v dole na měď, kde se těžily sulfidy.

V dalším dnu jsme díky geologově přímluvě dokonce dostali průvodce, který nás provedl po druhém dole u vesnice Mathiatis. Podobná mineralizace jako v dole Sia , navíc zde byly v prokřemenělých partiích dutiny s krystaly obecného křemene a křišťálu. Závěrem pokud vyrazíte na treky do pohoří Trodos narazíte velmi často na informační tabule, které upozorňují na geologické zajímavosti  v blízkém okolí. Zjevně Evropské dotace, které však každého zvídavého milovníka přírody spíše potěší.

Františkovy Lázně prosinec 2017

Zdroje: vlastní zážitky a internet

Foto Miroslav Čada a Dagmar Seraja