Lokalita se nachází v sokolovské pánvi. Sokolovská uhelná pánev je systém vzájemně propojených zbytků třetihorních uloženin, které vystupují na ploše více než 200 km². Je výrazně protažena ve směru jz - sv. Rozkládá se mezi obcemi Habartov, Sokolov, Karlovy Vary a Ostrov nad Ohří.

Hnědouhelný důl Jiří, který se v budoucnu propojí s blízkým dolem Družba těží uhelnou sloj Josef (oligocén). Uhelná sloj Josef je obvykle rozdělená jílovými a písčitými vrstvami do 2-4 těžitelných poloh. Ukládání sloje Josef je už od samého začátku provázeno stupňující se sopečnou činností, ta se projevuje tufovými proplástky. Kromě toho byla uhlotvorba potlačována návraty deluviální a proluviální sedimentace. V přestávkách vulkanické činnosti, ve fázích obnovení uhlotvorného močálu, vznikaly uhelnaté jíly s konkrecemi bahenních limonitových a sideritových železných rud, které byly v minulosti těženy.

Samotnou lokalita pyritů a markazitů  se nalezneme při okraji dolu Jiří - Družba západně od Nového Sedla.V jílových polohách pod svahy částečně navětralé žuly, rozbrázděné mohutnými ronovými rýhami  je možné oba nerosty  nalézt.

Ručně provedený výkop do hloubky cca 170 cm zachytil střídající se šedé a nazelenalé jíly. Výskyt sulfidů je často vázán na drobné proplástky uhlí ve zmíněných jílech. Pyrit i markazit  vznikl srážením z vod v usazeninách, které mají velký podíl organických částí, na jejich vzniku se podíleli organické bakterie.

Drúzy pyrity dosahují velikosti až 100 x 100 x 50 mm, krystaly jsou obvykle spojky krychle a osmistěnu, osmistěny pak vytvářejí estetické „pyramidy“. Drúzičky markazitů  narůstají na krystaly a konkrece pyritů, ploché krystaly běžně do velikosti 20 x 20mm, vzácněji i větší. V ronových rýhách nad vrstvou jílů vyvětrávají z granitů ortoklasy hojně jako  „karlovarská dvojčata“. Ortoklasy jsou občas na povrhu a trhlinách „vyhojeny“  drobnými krystaly pyritu. V neposlední řadě pronikají granity křemenné žíly, často s drobnými dutinami vyplněnými krystaly křemene nezřídka ametystu.

Podobných výskytů sulfidů železa je v celém dole celá řada. V 90. letech 20. století se velmi pěkné krychle pyritů o hraně až několik cm vykytovaly na protější straně dolu u Lomnice. Pyrit i markazit se v přípovrchových podmínkách velmi snadno rozkládají. Proces je nevratný a takové vzorky pak nelze zachránit ani důkladnou konzervací. Obecně jsou oba nerosty z této lokality velmi nestabilní a zachránit do budoucna se jich příliš nepodaří.

Františkovy Lázně březen  2018

Autor článku: Miroslav Čada

Foto: Miroslav Čada, Dagmar Seraja, Radek Černý

Zdroje: Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 3: Geologické, inž.geologické a hydrogeologické hodnocení  - sokolovská pánev, internet.